CENTRAL GROUP - nové byty, domy a nebytové prostory

Studentská architektonická soutěž

Nadační fond pro zdraví dětí
Central Group CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov)
Na Strži 65, 140 00 Praha 4
(přímo u stanice metra Pankrác)
Infolinky: 226 222 222, 226 221 111
Otevřeno: PO - PÁ 8 - 19 hod.
www.central-group.cz
info@central-group.cz


Generováno:
Josef Pleskot: Praha je silné, ale křehké město

22.4.2016, MF DNES - Přední český architekt Josef Pleskot přednedávnem předložil projekt pěti bytových domů, které mají vyrůst vedle parku Na Pankráci. Společně s developerem Central Group, který je investorem projektu, čelí nevoli místních občanů i opoziční části radnice. "Je smutné, že lidé dnes protestují proti téměř každé stavbě, ale s tím musíte jako architekt počítat," říká Josef Pleskot v rozhovoru pro MF DNES.

Na pozemcích, kde zamýšlíte vaši výstavbu, má už nyní Central Group možnost začít stavět projekt, který je schválený. Proč tedy vznikl návrh nový?
Myslím, že investor si uvědomuje, že předchozí projekt už je tak trochu de mode. Vznikl před asi sedmi lety na základě zadání německého investora.

A v čem je váš projekt tedy jiný?
Naše zástavba je prostupnější, není tak zahuštěná a je v ní více zeleně. Nabízí také větší využití pro širokou veřejnost. Vytvořili jsme předpoklad pro to, aby tam mohla být školka, restaurace a obchody. Chceme, aby z místa měl maximální užitek jak obyvatel, tak kolemjdoucí.

Přesto všechno proti projektu vznikla petice místních občanů. Vadí i části radnice.
Téměř každá stavba má své občanské aktivisty, kteří jsou proti ní. Ti dokážou udělat mnoho pro to, aby došlo ke stagnaci. My jsme dodrželi platný územní plán. Protestovat proti tomu, že se v území navýší doprava, je irelevantní. Územní plán, který je schválený už léta, předpokládá, že se kapacita navýší.

Lidé se obávají toho, že projekt zasáhne do Centrálního parku. Že už to nebude tak klidné místo.
Nejhorší na tom je, že vy můžete založit petici na tom, že špatně interpretujete, neřkuli, že lžete. Když se v petici píše, že zastavujeme zelené plochy, není to pravda. Naopak. Jedná se o brownfield vedle Centrálního parku, na kterém zelené plochy rozšíříme. Teď je tam jen oplocená díra v zemi. Stavět se na té parcele bude tak jako tak. Jde o to, co se tam postaví.

Tři věžové domy v projektu dosahují výšky 68 metrů. Kopírují tak myšlenku některých architektů, že by se z Pankráce mohla stát pražská La Défense, plná moderních mrakodrapů. Může taková čtvrť metropoli něco dát?
V Praze nikdy mrakodrapy nebudou. To nikdo nepřipustí a ani to nikdo nechce. Budou tu vždy jen výškové stavby. Ale rozhodně tu nebudou padat nějaké rekordy. Ono jde spíše o to, jak se bude širší centrum vyvíjet obecně. Jestli se skutečně podaří Pankrác dotvořit jako protiváhu historickému centru, ale ne jen ji. Jde i o další lokality, na kterých bude velice záviset.

Například?
Třeba Holešovice, nádraží Bubny nebo Palmovka. To totiž vůbec nejsou periferie. Jsou to celopražsky velmi důležitá území se svým osobitým charakterem. Praha je v tomto ohledu přitom jedinečná a bude záležet na tom, zda si tuto jedinečnost uchová. Metropole má mít sice jedno hlavní centrum, ale ta lokální ji dotváří a jsou velmi důležitá.

Zmínil jste Palmovku. Právě tam momentálně stagnuje jedna z vašich staveb. Jak se díváte na situaci okolo zamýšlené radnice?
To je taky smutná kauza. Já jsem dělal první porevoluční radnici už v devadesátých letech v Benešově a věděl jsem, že to má smysl. Tehdy to tam pomohlo nastartovat občanskou společnost. Je důležité mít dobrý první dům ve městě, ke kterému se lidé budou obracet s důvěrou.

Proto jste se rozhodl zapojit do projektu Palmovky?
Ano. Navíc jsem to území sledoval už řadu let. Je velmi složité a urbanisticky nejde udělat jednoduchým způsobem. A ta složitost mě strašně zajímala.

V čem je to složité?
Podepsalo se tam několik období. Třeba když tam bylo nejstarší židovské ghetto na území Prahy nebo když byla výrazně zregulována Vltava a postaven Libeňský most, aniž by byla přesně definována jeho předmostí. V druhé polovině dvacátého století zde byla zrušena železniční trať a nebyly po ní zahlazeny stopy. A potom stavba metra, která zde způsobila karambol ne nepodobný válečnému bombardování Radlic. Poté restituce. To je milion vlivů. Do takto heterogenního území se nedá vstoupit jen tak s něčím, co momentálně frčí. Je to složité, ale poetické. Proto jsem do toho šel.

V Praze máte samozřejmě i řadu dokončených staveb. Mnohá z nich získala prestižní ocenění. Na kterou jste nejvíc pyšný?
Každá ta stavba má nějaké plusy a minusy a každá je postupem času více ukazuje. U všech staveb jsem se snažil myslet na to, aby místu zvýšily kvalitu. Aby se s nimi stala území prostupnější, aby měly nějakou poezii a zároveň aby jejich okolí bylo přehledné a sociálně kontrolovatelné. Aby tam nemusela hlídkovat stále skupina policistů. Veřejný prostor se musí hlídat sám, to je velice důležitý aspekt.

Nejvíce ocenění jste dostal za průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě. Má i ten nějaký minus?
Ten tunel se nedá příliš problematizovat. Nikdo ho nevidí, a kdo tam přijde, nadchne se pro něj, protože je to stavba veřejná. Slouží občanovi, aby mohl projít procházkou z jednoho prostředí do druhého. A význam staveb, které slouží veřejnosti, jsem si uvědomil už tehdy, když Václav Havel od tunelu chtěl přesně tuto funkci. Veřejné stavby lidé vždy vnímají kladně.

Dá se říci, kam v Praze architektura směřuje?
Praha je velmi silné město. Neotřáslo jí žádné období. Žádné netrvalo tak dlouho, aby ji zničilo. Spousta dílčích věcí se pokazila, ale pořád to naštěstí neznamená, že by se Praha vyvíjela špatným směrem.

Kde tedy podle vás může být za dvacet let?
To je strašně krátká doba. Nebude o moc dál, než je teď. On ten pokrok od roku 1989 také není nijak veliký. A za dalších dvacet let to nebude jinak. Praha má vnitřní sílu vyvíjet se po svém.

Čím to je?
Genius loci. Jsou silná města a jsou slabá. To je Libušino proroctví. Praha je silné město. Ale nedá se na to spoléhat donekonečna.

Je ještě v něčem jedinečná?
Jednoznačně svým neuvěřitelně dramatickým reliéfem. Praha je kopcovitá. V tom se liší od obdobných měst, jako je Budapešť, Vídeň nebo třeba Bratislava. A reliéf musí sehrávat v urbanistickém a architektonickém pohledu zásadní roli. V Praze se musí zacházet se všemi fenomény velmi opatrně. Praha je velmi křehká.

Někteří architekti tvrdí, že chybou v Praze je to, že se zde už dlouho nepostavila významná veřejná stavba nebo stavba, která by budila ohlasy. Jako třeba Tančící dům. Co si o tom myslíte?
Je těžké tu něco postavit, když lidé prakticky proti všem stavbám protestují. Navíc žádná z politických reprezentací, která tady v posledních letech byla, neměla zájem postavit veřejnou budovu. Je důležité si uvědomit, že Tančící dům byl postavený za privátní peníze. Ale je to město, kdo by měl mít snahu něco takového vybudovat. Ať už koncertní síň, galerii, nebo národní knihovnu. Vše to bylo tisíckrát diskutováno a pak z toho sešlo.

Poslední byla asi technická knihovna v Dejvicích.
A kromě ní nevzniklo nic. A nakonec, když to sledujete, tak lidé veřejné stavby, ať už vypadají jakkoliv, nakonec stejně přijmou. Berou je, protože jsou stavěny pro ně.









Zdroj:
Vyšlo 22.4.2016 v MF DNES

CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov – přímo u stanice metra Pankrác), Na Strži 65, 140 00 Praha 4
Infolinky: +420 226 222 222, +420 226 221 111 E-mail: info@central-group.cz

Upozornění: Uvedené údaje a vyobrazení mají pouze informativní charakter a společnost CENTRAL GROUP si vyhrazuje právo na změny.
Aktuální a závazné údaje jsou na vyžádání k dispozici v obchodních místech společnosti.

© Copyright 2017 CENTRAL GROUP a. s.