CENTRAL GROUP - nové byty, domy a nebytové prostory

Studentská architektonická soutěž

Nadační fond pro zdraví dětí
Central Group CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov)
Na Strži 65, 140 00 Praha 4
(přímo u stanice metra Pankrác)
Infolinky: 226 222 222, 226 221 111
Otevřeno: PO - PÁ 8 - 19 hod.
www.central-group.cz
info@central-group.cz


Generováno:
Nad eurom sa blýska!

8.5.2015, Týden - Slovákům euro pomohlo. Platy už mají vyšší než Češi. Vyplácí se jim jezdit k nám nakupovat i na dovolenou. Bratislava je navíc bohatší než Praha. Snad jen kdyby Slováky potkal osud Řeků, mohli by nám korunu závidět.

Už je třeba zavést společnou evropskou měnu, rozhodl se prezident Miloš Zeman a povolal k sobě na zámek do Lán představitele vlády i České národní banky. Pohádka o přijetí eura ale neměla jasný konec ani tentokrát.

Premiér Bohuslav Sobotka po jednání zopakoval pasáž z koaliční smlouvy, podle níž současná vláda ani neurčí termín přijetí eura. A nedoporučuje jí to ani ČNB. Jako nejbližší možné datum je opatrně zmiňován rok 2020. Jediným závěrem čtyřhodinové schůzky v Lánech tedy bylo to, že by se o euru mělo tak nějak více diskutovat.

Časopis TÝDEN se rozhodl tuto diskusi usnadnit a podíval se na sousední Slovensko, které má jednotnou evropskou měnu už od roku 2009. Co ze sondy vyplývá? Východní sousedé začínají Česko nejen dotahovat, ale v některých ohledech nás předhánějí. Pomalu každý průzkum, který v poslední době vychází, ukazuje, že Slovákům se daří lépe než Čechům.

Namátkou: Eurostat nedávno zveřejnil, že Bratislava je pátým nejbohatším regionem Evropy. Nechala za sebou i Stockholm, Paříž s okolím i devátou nejbohatší Prahu. A co se týče platů, Češi si ve službách a průmyslu v průměru vydělají zhruba 6,9 eura za hodinu, což je jen o 0,2 eura více než v roce 2008. Naproti tomu Slováci už berou 7,1 eura na hodinu. A od roku 2008 si polepšili o 1,6 eura. Ke srovnání je nicméně férové dodat, že sousedům k lepšímu výsledku pomohlo i oslabení, které české koruně na podzim 2013 naordinovala Česká národní banka.

Přijetí eura s sebou ale přineslo na Slovensko i nepříjemné věci: z pohledu běžných lidí bylo nejviditelnější "zaokrouhlování" cen, kvůli kterému zdražilo zboží. Z pohledu celé země pak šlo o ztrátu možnosti rozhodovat sama za sebe a nutnost platit za problémy ostatních, především Řecka.

Přebrali investory
Přechod na euro přilákal na Slovensko zahraniční investory, kteří přinesli do země nová pracovní místa. Díky jejich příchodu rostou platy i celá tamější ekonomika.

"Slovensko na euru vydělalo tím, že se pro řadu nadnárodních firem stalo východoevropským centrem pro administrativu, účetní a platební systémy," říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Research. Srovná-li se souhrnný vývoj ekonomik od roku 2008, Česko mírně pokleslo, zatímco slovenský hrubý domácí produkt vyrostl o 7,5 procenta. Tuzemští zastánci eura tvrdí, že jeho případné přijetí přinese rychlejší růst a větší bohatství i Česku. U příkladů se inspirují právě na Slovensku. Ale za bohatší Bratislavu i rychleji rostoucí platy nemůže jen společná evropská měna.

"Myslím, že hlavním důvodem jsou povedené reformy předchozích slovenských vlád. Ale euro v tom podle mě sehrálo také jistou roli," říká ekonom Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér ČNB a nyní europoslanec za TOP 09.

Levněji u Čechů
Slováci, kteří jsou v platovém srovnání "bohatší" než Češi, si oblíbili vyjížďky na nákupy za západní hranice. Hned v roce 2009 nabrali trochu benzinu do nádrže a vyráželi kvůli slabší koruně k nám – nákup potravin i pohonných hmot se jim vyplatil. A situace se příliš nemění.

Obecně utrácejí Slováci více než Češi, podle posledních statistik Eurostatu nás v průměrných výdajích překonávají o 700 eur na rok.

V Česku pak Slováci stále častěji kupují nemovitosti. Potvrzují to i zkušenosti realitní skupiny Central Group. Mezi jejími zákazníky je 28 procent cizinců a polovina z toho jsou právě naši východní sousedé. Jenže ono vyjíždění za nákupy za hranice se dá interpretovat i tak, že na Slovensku je prostě dráže.

Skok ke zdražení
A právě skokové zdražení zboží je to, čeho se Češi při případném přijetí eura obávají asi nejvíce. Varuje před ním i web Peticeprokorunu.cz, se kterým šla do posledních sněmovních voleb Občanská demokratická strana a jejíž výzvu podpořilo na 65 tisíc lidí.

Při zavádění eura na Slovensku se na černé listině nepoctivých obchodníků ocitlo několik firem, které zvýšily ceny o více než tolerovaných deset procent. Hříšníky byly především hotely, obchody a poskytovatelé služeb, ale objevil se tam třeba i trenčínský supermarket, který zdražil loupanou rýži o 170 procent. Šlo však spíše o výjimky.

"V žádné ze zemí, které vstupovaly do eurozóny později, nebylo nějaké cenové vzedmutí pozorováno. Třeba na Slovensku byl podíl eura na vyšší inflaci odhadnut ve výši 0,2 až 0,4 procentního bodu. Je třeba odlišovat pocity spotřebitelů z cenového růstu a fakticky vykazovanou inflaci. A také neklást euru za vinu tu inflaci, která s ním nesouvisí,” konstatuje Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura v České republice. Cenová apokalypsa podle oslovených ekonomů nehrozí ani v Česku. "Skokového zdražení bych se nebál, kreativního zaokrouhlování ano," připouští Dufek z ČSOB.

Před zavedením eura by totiž muselo Česko na nějakou dobu pevně svázat kurs koruny s evropskou měnou. Tento kurs pak určuje hodnotu veškerého jmění, úspor, pojistek i cen v obchodech. A ty se budou muset nějak zaokrouhlit – třeba při aktuálním kursu 27,4 koruny za euro by dvoukorunový rohlík měl stát sedm centů. Z toho může po zaokrouhlení vyjít pět i deset centů.

"Patrně jen dojde k zaokrouhlení malých cenových položek nahoru, což bude spotřebiteli vnímáno negativně, i když to jejich peněženky nezruinuje," upřesňuje Sobíšek z UniCredit Research. Orientaci v cenovkách by při zavedení společné evropské měny mělo usnadnit především jejich povinné zobrazování v korunách i eurech. To ostatně pomůže i těm nešťastníkům, kteří by u nižších čísel měli tendenci rozhazovat a zapomínali, že stejně "opticky směrem dolů" jsou upraveny i výše platů.

Podle plánu ministerstva financí vznikne i etický kodex obchodníků, přibudou zvýšené kontroly obchodní inspekce a vytvoří se černá listina s neetickými podniky. Těm by ostatně mohla zákazníky přebrat konkurence, která ceny udrží níže – toho si Češi, kteří milují slevy, určitě všimnou. Po zavedení jednotné měny by se výrazně snížily i transakční náklady při převodu měn – jinými slovy poplatky – bankám. Tak by vydělaly domácnosti i podniky. "Ztrátu utrpí banky, kterým občané a firmy takto platí celkem řádově miliardy za rok," připomíná ekonom Niedermayer.

Konec her s korunou
Od čeho by si pak lidé mohli oddychnout, jsou akce jako intervence ČNB. Ty centrální banka praktikuje od podzimu 2013. Snaží se držet kurs eura na 27 korunách, aby pomohla hospodářskému růstu. To se podle výroční zprávy ČNB daří, ovšem zase se musí vyrovnat atakům, že se kvůli ní zdražuje především zboží z dovozu.

"Nepochybně přijdeme o možnost autonomní měnové politiky. Na jejím formování v eurozóně se sice členové podílejí, ale jednak je to pouze hlasem guvernéra a jednak Evropská centrální banka reaguje na vývoj celé eurozóny," říká Niedermayer.

Pravomoce se tak posunou od Prahy do Frankfurtu, kde Evropská centrální banka sídlí. Jelikož kroky ECB nebývají stejně výhodné pro všechny členy klubu, může se stát, že takové rozhodnutí dopadne na český výsek ekonomiky hůře než na jiné.

Kdo to zaplatí
Kromě toho, že přijetím eura země přicházejí o vlastní měnovou politiku, přijímají pochopitelně solidaritu s ostatními zeměmi evropského měnového spolku. A pak se musejí podílet na řešení problémů států, jako je zadlužené Řecko.

"Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun," uvedl ministr financí Andrej Babiš na sněmu Hospodářské komory. Je ale třeba dodat, že stejně tak by pojistku fondů mohlo v nejhorším případě využít Česko, pokud by se dostalo do problémů.

I kvůli Řecku se mění fungování samotné eurozóny, která může za pět let vypadat jinak, než jaká byla při vstupu Česka do Evropské unie, kdy jsme si budoucí přijetí eura prakticky odsouhlasili. "Od roku 2009 se eurozóna potýká s mnoha problémy a vůbec nelze vyloučit, že počet zemí, kde se platí eurem, bude na konci letošního roku nižší než na jeho začátku," upozorňuje Miroslav Novák z Akcenty. Ve hře je tedy otázka, jestli se problémy Řecka nenakazí i jiné státy i jestli se ještě výrazněji nezmění pravidla klubu. Znovu se vynořují například i otázky dvourychlostní Evropy s různými stupni integrace do EU.

Debaty pro debaty
Když se argumenty pro a proti zavedení společné evropské měny podtrhnou a sečtou, je jasné snad jen jedno: euro není samospasitelné, nepřinese Česku světlé zítřky. Stejně tak ale lidi nijak zvlášť neožebračí. Záležet bude především na tom, jakými dalšími kroky politici zavedení eura v Česku doprovodí – jak ohlídají obchodníky, udrží na uzdě veřejné výdaje a rozpočty, jak se postaví k podpoře byznysu, zaměstnanosti a třeba i reformě důchodového systému.

O všem navíc musejí rozhodnout politici. Když ministr financí Andrej Babiš navrhuje, aby se k přijetí eura vyjádřili v "kontrolním" referendu občané, působí to jen jako snaha oddálit rozhodnutí. Vyhlašovat nezávazné referendum je v podstatě totéž, jako když se rodiče ptají dětí, jestli jim chutná růžičková kapusta. Sníst ji stejně většinou musí, ať je odpověď jakákoli. (I když si podle průzkumu společnosti Ipsos euro nepřeje 85 procent obyvatel.) A tlak opoziční ODS, aby si Česko vyjednalo trvalou výjimku, která třeba Dánsku nebo Velké Británii umožňuje žít bez eura, některé takřka pobuřuje.

"Snaha vyjednávat o trvalé výjimce by porušovala jednu ze stěžejních zásad, že nové členské státy jsou povinny přijmout veškerou evropskou legislativu a nemohou si vyzobávat jen to, co se jim líbí," tvrdí Oldřich Dědek. Jenže přijetí společné evropské měny je přece jen významné rozhodnutí, k němuž by bylo třeba politiků, kteří uvažují dále než za čtyřleté volební období. Hned tak se tedy nedočkáme ani jasného Ano, ani jasného Ne.

"Pro Česko vidím jako nejvýhodnější zlatou střední cestu. Euro v dohledné době nepřijímat, ale zároveň se ani nesnažit o výjimku. Rada pro Česko zní – vyčkat, jak se bude situace v eurozóně v nadcházejících letech vyvíjet, a hlavně nikam nespěchat," navrhuje Miroslav Novák z Akcenty. Tím se budou politici rádi řídit, zvláště když nás Brusel a Frankfurt do ničeho netlačí.




Zdroj:
Vyšlo 8.6.2015 v časopiseTýden

CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov – přímo u stanice metra Pankrác), Na Strži 65, 140 00 Praha 4
Infolinky: +420 226 222 222, +420 226 221 111 E-mail: info@central-group.cz

Upozornění: Uvedené údaje a vyobrazení mají pouze informativní charakter a společnost CENTRAL GROUP si vyhrazuje právo na změny.
Aktuální a závazné údaje jsou na vyžádání k dispozici v obchodních místech společnosti.

© Copyright 2017 CENTRAL GROUP a. s.