CENTRAL GROUP - nové byty, domy a nebytové prostory

Studentská architektonická soutěž

Nadační fond pro zdraví dětí
Central Group CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov)
Na Strži 65, 140 00 Praha 4
(přímo u stanice metra Pankrác)
Infolinky: 226 222 222, 226 221 111
Otevřeno: PO - PÁ 8 - 19 hod.
www.central-group.cz
info@central-group.cz


Generováno:
Proč zůstává Praha při zemi

13.5.2016, Ekonom - Nové předpisy určí, kde a jak se mohou stavět v metropoli mrakodrapy. Aktuálně roste jediný – pankrácké "véčko".

Jsou jak chudí příbuzní. Mezi "kolegy" z jiných států starého kontinentu se české nejvyšší budovy krčí v pomyslném žebříčku až někde ve čtvrté stovce. Evropské nebe ovládají mrakodrapy vyšší než 300 metrů v Moskvě, do první světové pětky se vmáčkl ještě londýnský Shard Bridge. Proti nim je nejvyšší tuzemský obr trpaslíkem: sotva třetinovou výšku, i když přesahující 100 metrů, má brněnská AZ Tower a dvě pražské budovy City Tower a City Empiria. Má Česko šanci dostat se výš? A potřebují anebo anebo chtějí vůbec Praha a další města budovy vyšší než 100 metrů?

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří pro hlavní město zpracovávají takzvaný Metropolitní plán, se shodují, že na diskusi o tom, zda v Praze stavět do výšky, je už půl století pozdě. Důležité je ale stanovit, kde a jak vysoko se stavět smí. Dnes tak živelně "vyrostlé" pražské "výškovky" stojí hlavně na Pankráci, sem tam se po Praze najde nějaká další urostlá stavba – třeba 85metrová rezidence Eliška o 25 patrech ve Vysočanech či budova Lighthouse Vltava Waterfront Towers v Holešovicích vysoká 80 metrů.

Podle starého územního plánu si dosud mohli developeři stavět takřka kde chtěli. Teď se to má změnit s novými předpisy a do výšky pak budou moci stavitelé budovat třeba ve Vysočanech, na Evropské třídě či kolem plánované trasy metra D vedoucího z Pankráce do Písnice. "Potenciál pro vyšší zástavbu je na pomezí města, předměstí a periferii, kde nenaruší historické dědictví Prahy a může přispět k vytvoření města krátkých vzdáleností," vysvětluje možnosti Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje. Šanci mají i nevyužité brownfieldy, kde v budoucnu vzniknou nové městské části, které oživí okolí a propojí různé části metropole. Revitalizací tak nyní prochází třeba jinonická Waltrovka, kde ale developer a investor, skupina Penta, zatím podle mluvčího Ivo Mravinace ambice stavět do stometrové výšky nemá.

Sporná je tak hlavně výstavba, která nerespektuje své okolí: větší problém pak může být podle Adama Švejdy z IPR pětipatrová bytovka mezi rodinnými domky než výšková budova doplňující kompozici v oblasti, kde už podobné stavby jsou. To může být případ "véčka" s původním názvem Epoque, dnes nesoucího jméno V Tower. Stavba o 30 patrech má pankrácké panorama doplnit v říjnu příštího roku. "Aktuálně probíhají betonáže již v 12. nadzemním podlaží, je dokončena železobetonová konstrukce garáží v podzemních podlažích a ještě tento měsíc začne montáž fasády," popisuje stav předseda představenstva developera PSJ Invest Martin Jaroš. Nejvyššího bodu ve výšce 104 metrů dosáhne "véčko" na konci roku. Návrh stavby za zhruba tři miliardy korun opisující písmeno V ocenili architekti z celého světa.

Ve stejné oblasti chce své věže stavět i společnost Central Group, a to podle návrhu významného českého architekta Josefa Pleskota. Projekt Rezidence Park Kavčí hory má tvořit pět věží od 11 do 22 pater do výšky zhruba 70 metrů. Zatím je vše ale pouhým plánem – firma zatím teprve žádá o povolení, konkrétně o změnu územního plánu.

Dvojčata pro Chodov
Odborníci na realitní a developerský trh jen těžko odhadují, zda některé, někdy až megalomanské projekty, vůbec dojdou do cíle. Stavět se zatím nezačne například projekt Rezidence Výhledy Pankrác o 108 metrech za zhruba dvě miliardy korun, ani Malá ledová věž na rohu ulic Budějovická a Vyskočilova, která ale měla být s necelými 60 metry výrazně "komornější".

Přesto ještě projekty v přípravě existují: třeba Prague Eye Towers. Na Chodově jej chystala skupina PPF, výstavba měla začít už loni. Nakonec ale dvě věže, které se měly stát nejvyššími v Česku se 139, respektive 128 metry, PPF odprodala. "Je pravda, že Karel Pražák projekt převzal. V současné době se svými spolupracovníky posuzuje existující stavební dokumentaci," sdělil Ekonomu Jiří Hrabovský, mediální zástupce bývalého manažera skupiny PPF Karla Pražáka. Ten podle Hrabovského momentálně buduje nový tým pro svou realitní a developerskou divizi. Od PPF odkoupil totiž další dva problémové projekty – 40 hektarů v lokalitě Trojmezí pro výstavbu tisíců bytů a projekt kancelářského centra Line na Vítězném náměstí, zvaného Lední medvěd.

Tím ale snaha tuzemských developerů nekončí. "V plánu je ještě další etapa Prague Mariny v Holešovicích či Tower City tamtéž," zmiňuje další možnosti Josef Krautman, konzultant kancelářského týmu realitněporadenské firmy Cushman & Wakefield. O městě ve městě – projektu Tower City, který měl změnit pražské Holešovice – se přitom začalo mluvit už někdy v roce 2008. Dominantu měla tvořit dvojčata o zhruba 150 metrech výšky. Byty, administrativní a obchodní prostory s investičními náklady okolo dvou miliard korun měly změnit tvář celé čtvrti, dokončení se odhadovalo na rok 2014. Za vším stála skupina J&T Real Estate a architektonická kancelář CMC Architects, prozatím jde ale stále nejspíš jen o vizionářský projekt, jak o něm píše CMCA na svých stránkách. Společnost J&T Real Estate na dotaz Ekonomu, v jakém stavu se plán výstavby nachází, nereagovala.

I několik dalších projektů zůstává jen na papíře. Pouhou vizí zůstal třeba komplex budov s výškou 120 metrů s názvem Porto Háje, který se měl stavět na konečné trasy metra C na jižním okraji Prahy. Úplně zavržen byl pak například 23patrový věžák tyčící se přes 100 metrů na Litochlebském náměstí v Praze 11 – proti stavbě se postavili místní obyvatelé i opoziční radní.

A stejný osud potkal i projekt polyfunkční budovy Poutník, jež měla stát také v Hájích. A našly by se další.

Rychleji, výše, silněji. Hlavně výše…
O stavby sto a více metrových budov se developeři pokoušejí v Česku neustále. Jejich výhody a nevýhody pro město i stavitele jsou jasné. Tím nejzásadnějším plusem je schopnost umístit velký počet obyvatel či zaměstnanců na malé ploše města. "Jde také o jedinou schůdnou možnost, jak z již investovaných zdrojů do infrasktruktury města vytěžit optimální maximum," je přesvědčen Eduard Forejt, ředitel rozvoje obchodu poradenské firmy JLL.

Praha investovala nemalé prostředky do silnic, metra, tramvají, kanalizace, vodovodu, jejichž kapacita není mnohdy ani plně využívána, a to často kvůli výškovým limitům. "Kvůli tomu se staví budovy nižší, a tím přímo nutíme Prahu růst do šířky, kde ovšem nová infrastruktura město stojí další enormní náklady," myslí si Forejt.

Kromě toho – hustota zalidnění na kilometr čtvereční v Praze je jedna z nejnižších ve vyspělé Evropě a česká metropole se může pyšnit statusem jednoho z nejzelenějších měst. "Jenže v případě, kdy bude výstavba dál pokračovat podobně jako dosud a nebude se stavět do výšky, rozvoj města nemůže jít jinou cestou než ‚konzumací‘ zelených ploch," je přesvědčený Forejt. Jednoduše řečeno: co se nevystaví nahoru, to zabere parky, pole, louky a lesy na okolní ploše "dole".

S tím souhlasí také Institut plánování a rozvoje. "Rozrůstání do okolní krajiny Prahu zatěžuje nejen ekonomicky, ale i ekologicky. Nový dům v polích za Prahou neznamená pouze zabrání cenné půdy," říká zástupce institutu Adam Švejda a vypočítává, co všechno musí stavbu následovat: nutné je přivést elektřinu, vodu, plyn, což jsou velké investice. Navíc vzhledem k tomu, že se tam většinou nevyplatí zavádět kvalitní spojení veřejnou dopravou, obyvatelé jezdí autem, takže výsledkem je extrémní zatížení silnic i životního prostředí a městského rozpočtu.

Vypadá to, jako by vše "hovořilo" pro mrakodrapy. Nezanedbatelné nejsou ale ani nevýhody jejich výstavby. V okolí výškových staveb výrazně houstne doprava, vznikají zácpy, zhoršuje se kvalita ovzduší. Vzrůstá také spotřeba vody a elektrické energie v lokalitě, kromě toho výškovky znemožňují dopad přirozeného světla na okolní zástavbu. "A v neposlední řadě jsou po 11. září vnímány jako rizikové pro bezpečnost veřejnosti, která v nich či v jejich okolí bydlí nebo pracuje," dodává Josef Krautman z Cushman & Wakefield.

Minusem, hlavně pro investory, jsou pak rovněž vyšší náklady na výstavbu mrakodrapů. Ty ale musí být vždy vykompenzovány dostatečným množstvím kancelářských či obchodních ploch k pronájmu, anebo prodeji v případě bytů. "Mrakodrap musí tedy být dostatečně vysoký, aby přesáhl mez, kdy náklady na výstavbu nestlačí celý projekt do červených čísel," konstatuje Eduard Forejt.

Jako by se developeři chtěli držet olympijského motta – rychleji, výše, silněji. A hlavně jde o to "výše". Jde tedy jen o to, kdo vyhraje soutěž o nejvyšší budovu Prahy, anebo aspoň omráčí ostatní svými vizemi a plány? "Výškové budovy a mrakodrapy jsou znakem technického rozvoje společnosti, jde i o prestiž měst," naznačuje záměry stavitelů Eduard Forejt z JLL. "To není věc prestiže, nemáme ambice postavit vyšší budovu, než je pražský City Tower," oponuje ale Martin Jaroš z PSJ Investu, který stojí za oceňovaným "véčkem", jediným mrakodrapem nyní ve výstavbě.

Tak proč vzbuzují mrakodrapy tolik emocí? Jsou známkou technické vyspělosti, stejně jako určitého statusu daného města. Město pyšnící se mrakodrapy zjednodušeně řečeno dokáže "uživit" tolik zaměstnanců a obyvatel, že jim nestačí růst "při zemi". Mrakodrapy tak budou vznikat tam, kde se protínají obchod s životem, a Praha se jim tudíž do budoucna nejspíš nevyhne.

Město pyšnící se mrakodrapy dokáže uživit tolik lidí, že mu nestačí růst při zemi. 3 mld. Kč Takové náklady si údajně vyžádá stavba mrakodrapu V Tower, který nyní roste na pražské Pankráci.




Zdroj:
Vyšlo 12.5.2016 v týdeníku Ekonom

CENTRAL GROUP a.s.
Budova EMPIRIA (Motokov – přímo u stanice metra Pankrác), Na Strži 65, 140 00 Praha 4
Infolinky: +420 226 222 222, +420 226 221 111 E-mail: info@central-group.cz

Upozornění: Uvedené údaje a vyobrazení mají pouze informativní charakter a společnost CENTRAL GROUP si vyhrazuje právo na změny.
Aktuální a závazné údaje jsou na vyžádání k dispozici v obchodních místech společnosti.

© Copyright 2017 CENTRAL GROUP a. s.