Pololetní přehled – Co se povedlo, co nepovedlo a co je potřeba udělat?

Hlavička

POLOLETNÍ PŘEHLED

Podtržítko

PRAHA (magistrát, městské části, IPR)

Co se povedlo?

  • Podporovat a vyřizovat potřebné změny územního plánu zejména na brownfieldech. Magistrát si správně uvědomuje, že budoucnost dalšího rozvoje Prahy je na brownfieldech, kde se připravují 2/3 za všech více než 120 tisíc plánovaných bytů
  • Pokračovat s vypořádáním připomínek k Metropolitnímu plánu, který by měl být koncipován pro dynamické hlavní město s výhledově 2 miliony obyvatel
  • Byla vytyčena celoměstská koncepce příspěvků developerů na veřejnou infrastrukturu při výstavbě nových bytů. Developeři budou Praze nově platit příspěvky ve výši 700–2300 Kč/m² hrubé podlažní plochy v závislosti na tom, zda bude docházet ke změně územního plánu. Nyní bude nutné pojmenovat i role magistrátu a městských částí, které se musí postarat o výstavbu a financování školských zařízení a další potřebné veřejné infrastruktury
  • Praha dobře hospodaří se svými financemi a v pololetí skončila s desetimiliardovým přebytkem. Zároveň má mnoho desítek miliard dřívějších úspor. Pro rozvoj metropole je důležité tyto úspory aktivně investovat do potřebných veřejných staveb, kdy výstavba nových škol by měla být jednou z priorit veřejných financí
  • Vyhlásit velkou mezinárodní architektonickou soutěž na Vltavskou filharmonii, jež určí budoucí podobu této tolik potřebné nové národní koncertní budovy
  • Zpracovat Strategii rozvoje bydlení hlavního města a odsouhlasit přípravu prvních několika set bytů pod koordinací Pražské developerské společnosti (PDS)
  • Odsouhlasit dostavbu Pražského okruhu i realizaci tzv. aglomeračního okruhu, v součinnosti s vedením Středočeského kraje připravovat kroky pro urychlení výstavby jednotlivých úseků Pražského okruhu, zahájit na 45 zásadních oprav na hlavních silničních tazích Prahy a pokročit s projekty nových mostů a lávek
  • Vydat přelomová rozhodnutí ze strany pražských úřadů a Městského soudu v Praze, podle kterých není možné byty bez rekolaudace využívat pro poskytování krátkodobého ubytování. To navíc podléhá zdanění jako podnikatelská činnost. Praha tak získala i bez nutnosti zavádění nových právních norem účinný nástroj v boji s nepříznivým fenoménem typu Airbnb
  • Dále posílit pozici IPR jako uznávané instituce, která je klíčová pro další koncepční rozvoj metropole a z Centra architektury a městského plánování (CAMP) vytvořit vyhledávané místo pro popularizaci architektury a urbanismu

Co se nepovedlo?

  • Nepodařilo se zatím stále vytvořit celoměstskou koncepci financování a výstavby potřebných škol a školek, což zásadně brzdí rozvoj zejména velkých pozemkových celků na brownfieldech, kde by mohly vznikat cenově dostupné byty
  • Dlouhodobě se nedaří povolovat dostatečné množství nových bytů. Za prvních sedm měsíců letošního roku získalo stavební povolení 3.108 nových bytů v bytových domech, což je sice nejvíce od roku 2008, stále je to ale méně než polovina potřebného počtu. V metropoli by mělo vznikat alespoň 10.000 nových bytů ročně, ale dlouhodobě se jich povoluje jen zhruba třetina
  • Stále chybí dlouhodobě slibované transparentní elektronické sledování a vyhodnocování stavebních řízení v metropoli, které by mělo vést k jejich urychlení a větší efektivitě
  • Přes deklarovaný zájem o maximální urychlení výstavby klíčových dopravních staveb dochází někde k časovým průtahům. Praze se ale nedá upřít aktivita zejména co se týká přípravy výstavby metra, železnice na letiště a do Kladna a záchytných P+R parkovišť na okrajích metropole
  • Městu se stále nedaří vytvořit platformu pro transparentní veřejnou prezentaci všech větších připravovaných soukromých projektů tak, aby veřejnost mohla vnímat development jako přínosnou a transparentní činnost pro rozvoj metropole, ne jako podezřelou „šedou zónu“. Vhodné by bylo takové místo pro veřejné představení všech větších projektů vytvořit v rámci IPRu a vyčlenit pro to pravidelně prostor 1x měsíčně

PRAHA – co je potřeba udělat?

  • Dále intenzívně pracovat na Metropolitním plánu a do doby jeho definitivního schválení pružně vyřizovat potřebné změny stávajícího územního plánu zejména na brownfieldech
  • Dopracovat a schválit celoměstskou koncepci nastavení úloh a spolupráce magistrátu, městských částí a investorů. Tato nová koncepce by neměla být nastavena jen jako jednostranné vybírání financí od aktivních investorů, ale je nutné pojmenovat také role magistrátu a městských částí zejména v oblasti výstavby a financování školských zařízení a další potřebné veřejné infrastruktury. Zároveň by bylo spravedlivé nastavit systém příspěvků i pro investory jiných než bytových staveb, které sice nevytvářejí nároky na nová školská zařízení, vyvolávají ale zvýšené nároky na dopravní a technickou infrastrukturu
  • Využít zákonodárnou iniciativu Prahy pro systémové řešení nedostatku peněz samospráv na výstavbu potřebné veřejné infrastruktury v místech, kde se staví nové byty. Řešením je snížení DPH u nových bytů z 15 na 10 %, kdy zbylých 5 % by šlo formou místních poplatků přímo městům a obcím, kde se tyto byty staví (PRINCIP 10+5)
  • Zpracovat a schválit celoměstskou koncepci výstavby a financování veřejných škol a školek a vytvořit podmínky pro povolování alespoň 10.000 nových bytů ročně, aby se nadále neprohluboval bytový deficit v metropoli a dále se tak nesnižovala dostupnost bydlení
  • Klást důraz na zrychlení povolování nových staveb důsledným dohledem na dodržování předepsaných lhůt a postupů u svých podřízených institucí a u pražských stavebních úřadů
  • Zintenzívnit projekční a inženýrskou přípravu svých stavebních projektů (zejména dopravních staveb), aby Praha vybředla z dlouhodobé neschopnosti plnit své investiční plány
  • Zpracovat praktické akční plány pro realizaci nové Strategie rozvoje bydlení. Případnou obecní výstavbu nových bytů nebo případnou družstevní výstavbu s podporou města připravovat a realizovat tak, aby za peníze daňových poplatníků nedeformovala férové tržní podmínky a byla zcela transparentní
Responzivní web SUMMITU

STÁT (parlament, vláda, ministerstva)

Co se povedlo?

  • Po několika letech vyjednávání schválit nový stavební zákon, od kterého se očekává zásadní zrychlení a zefektivnění povolování nové výstavby. Zákon bude ale potřeba novelizovat v oblasti územního plánování, a to zejména směrem k posílení role měst a obcí v této důležité oblasti
  • Schválit historicky nejvyšší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a rozestavět nejvíce dálničních staveb v historii. Do roku 2025 by mělo být dokončeno celkem 187,5 km dálnic; 46,5 km z toho v letošním roce. V nejbližší době bude navíc dokončena i dlouhotrvající modernizace D1
  • Zahájit využívání soukromých investic pro velké infrastrukturní projekty ve formě PPP (Public Private Partnership) projektů. Prvním PPP projektem bude dálnice mezi Příbramí a Pískem, kterou bude financovat, stavět, spravovat i udržovat soukromý koncesionář
  • Schválit strategické dokumenty Dopravní politika a Koncepce veřejné dopravy a vytyčit směr, kterým se doprava v ČR bude v následujících letech ubírat
  • Podpořit revitalizaci brownfieldů z prostředků Státního fondu podpory investic a pomáhat tak tyto nevyužívané a zanedbané plochy znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji měst a obcí
  • Evropská unie schválila vládou předložený Národní plán obnovy, který by měl České republice přinést do roku 2026 více než 179 mld. Kč, z nichž značná část půjde na investiční projekty
  • Pokročit s přípravou výstavby nových úseků vysokorychlostní železniční tratě mezi Prahou a Drážďanami a přípravou novostavby trati z Ruzyně na Letiště Václava Havla, která je součástí chystaného železničního spojení mezi Prahou, letištěm a Kladnem

Co se nepovedlo?

  • Český státní dluh rychle narůstá, vytváří se obrovský schodek bez akcentu na nutné úspory v provozu státu a to se může brzy stát zásadním problémem a brzdou rozvoje ČR. Je proto potřeba veřejné finance co nejdříve začít konsolidovat
  • V rámci protikrizových opatření jsou veřejné investice do potřebných infrastrukturních staveb klíčové, ale vláda zatěžuje státní rozpočet nesystémovými neinvestičními výdaji
  • Vládní programy pro podporu dostupnosti bydlení jsou zatím příliš omezující, komplikované a tudíž téměř nevyužívané
  • Široce prezentovaný Národní investiční plán, který by ve správném pojetí mohl výrazně pomoci koncepčnějšímu plánování a přípravě důležitých veřejných investic, zůstává zatím jen zcela abstraktním materiálem
  • Nedaří se zatím najít dohodu na spolufinancování celostátně významných infrastrukturních staveb v hlavním městě ze strany státu. Praha přitom plní celorepublikové funkce a významně se podílí na HDP České republiky (podle posledních údajů přes 27 %). Rozvoj hlavního města je tedy ve velkém ekonomickém zájmu státu
  • Nepodařilo se zatím prosadit snížení DPH u nových bytů z 15 na 10%, kdy zbývajících 5% by formou místního poplatku získávaly přímo města a obce, kde se staví (tzv. PRINCIP 10+5). To by zásadně podpořilo novou výstavbu a zlepšilo dostupnost bydlení

STÁT – co je potřeba udělat?

  • Připravit novou soustavu stavebních úřadů a začít postupně uvádět v platnost nově schválený stavební zákon
  • Novelizací nového stavebního zákona posílit roli měst a obcí v oblasti územního plánování. O rozvoji území musí totiž rozhodovat ti, kdo místo i lokální souvislosti nejlépe znají, tedy samosprávy. Pokud jejich hlas bude ignorován, je pochopitelné, že se nové výstavbě budou bránit a nový stavební zákon i přes své ambice nenaplní svůj účel
  • Intenzívně pracovat na digitalizaci schvalovacího procesu a zprovoznění digitálních technických map, kde bude možné získat na jednom místě veškeré informace o území
  • Pro zlepšení dostupnosti bydlení snížit DPH u bytů z 15 na 10% s tím, že zbývajících 5% by formou místního poplatku získávaly přímo města a obce, kde se tyto byty staví (PRINCIP 10+5). Města a obce by tak měly dostatek peněz na potřebnou veřejnou infrastrukturu a neměly důvod se nové výstavbě bránit. Naopak by ji mohly podporovat a vidět v ní příležitost ke svému rozkvětu, což by mohlo zásadně podpořit novou výstavbu a přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení
  • V rámci protikrizových opatření a udržení konkurenceschopnosti ČR maximálně urychlit dostavbu dálniční sítě, vysokorychlostních tratí a dalších potřebných infrastrukturních staveb
  • Při výdajích veřejné správy klást maximální důraz na účelnost a efektivitu, nikoliv na „proinvestování“
  • Pro zlepšení dostupnosti bydlení podporovat dekontaminace brownfieldů jak pro veřejné, tak i pro soukromé projekty, kde vnikají nové byty
  • Pro podporu české kultury a architektury světového formátu by měla být připravovaná nová národní koncertní budova Vltavská filharmonie spolufinancována společně Prahou a státem jako vzor pro další významné veřejné stavby, jejichž výstavba se úplně zastavila
  • Vyvarovat se populistických kroků vedoucích k deformování férových tržních podmínek jako je regulace nájmů či jiné omezování vlastnických práv při nakládání s vlastními byty ve snaze řešit dostupnost bydlení. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tyto kroky ke zlepšení situace nevedou. Jediným skutečným receptem je dostatečná výstavba nových bytů a vyrovnání nabídky a poptávky při férové konkurenci developerských firem a hypotečních bank

Summit architektury a rozvoje

vždy na jaře a na podzim o klíčových tématech oboru

Koláž
Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR)

Kdo jsme a o co nám jde

Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) je nezávislou iniciativou odborníků z oborů architektury, stavebnictví, ekonomiky a práva. Je to pracovní think-tank expertů, kterým není lhostejná dlouhodobá paralýza stavebního rozvoje naší země a malý zájem o kvalitní moderní architekturu. Členy sdružení pojí společný názor, že naše země nemůže žít jen ze své minulosti, ale že se musí rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku. Proto se chtějí k problémům aktivně vyjadřovat, iniciovat diskuzi a společně se tak pokusit změnit věci k lepšímu.

Portréty

Cílem a účelem sdružení je podpora pozitivního stavebního rozvoje a kvalitní moderní architektury v České republice. Úkoly sdružení jsou dva – jednak popularizace oboru a vzdělávání a jednak dosažení prorozvojové legislativy a praxe úřadů. Sdružení chce být pozitivním hlasem pro stavební rozvoj a zároveň pojmenovávat případné problémy pravým jménem. A ve spolupráci s dalšími odborníky z oboru společně hledat správná řešení.

Co se nám za tři roky povedlo

Za více než tři roky činnosti sdružení se postupně daří měnit věci k lepšímu. Ve společenském a politickém životě už nová výstavba přestává být vnímána jako jakási šedá zóna, kterou je potřeba zastavit. Začíná být postupně chápána jako klíčová součást ekonomiky země a jako něco, co společnost pro svůj rozvoj potřebuje. Politici i úřady na celostátní i komunální úrovni zároveň postupně začínají dělat legislativní i praktické kroky ke zrychlení a zjednodušení paralyzovaného povolování nových staveb.

V činnosti sdružení jsou klíčové pololetní Summity architektury a rozvoje. Ty se již tradičně konají v pražském Obecním domě za účasti předních politiků a odborníků. Na summitech se vždy řeší aktuální témata a hodnotí, co se povedlo, co nepovedlo a co je potřeba udělat pro další období, a to na úrovni státu i Prahy. Tyto akce zároveň popularizují kvalitní moderní architekturu a vystupují na nich špičkoví čeští i zahraniční tvůrci. Pravidelnými účastníky summitů jsou nejrespektovanější čeští architekti, například Eva Jiřičná, Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Pavel Hnilička a další. V uplynulém období se summitů účastnily i takové přední osobnosti světové architektury jako Sou Fujimoto, Elizabeth Diller, Ian Ritchie a další.

Portréty
PROSPEKT KE STAŽENÍ (PDF)
Odběr novinek SAR
Odebírat novinky